Absint History

There was much written about Absinth, so we will try to be brief.

But still, there is a lot to say about Absinth.

Where should we start?

First of all - Absinth is a strong, high quality wormwood destilate. Well, at least the one of our is. Even there are differences among absinth kinds, there are several ingrediences, that are mostly for absinths common, which is Wormwood (Artemisia Absinthium), sometimes called also Grand Wormwood, then anise and fennel. Other ingrediences are up to each producer. Origin of absinthe is not really clear, it is known, that absinthe was used in ancient Egypt for medical purposes. The first evidence is dated in 18th century, where was absinthe liquere sold as elixir. Later was recipe bought by Henry-Louise Pernod, who opened a first absinthe distillery in France. Later he opened another distillery and company prospered up to 1914, when was Absinth finaly banned also in France. Absinth drinking is connected with french legie operating in Algeria and other parts of Northern Africa, who drank it as an anti-malaricum. When those soldiers returned back to France, they brought with them also taste and desire for Absinth, whose consumption in french bars and cabarets has extended so much, that in the sixties of 19th century was 5p.m. called as The Green Hour (l´heure verte) as colour of Absinth. As production of absinth expanded, price of Absinth went down. In The 80s of 19th Century was, due to bad weather in France, very bad for wine production, which made Absinth even more attractive. Absinth consumption expanded not just in France, but also in other countries (England, Swiss, Austria-Hungary , Germany, Spain, Louisiana, apod. ). Unfortunately, absinth was also connected with crime, social disorders and crime. Once there was one story connected with absinth drinking (Jean Lanfray killed entire family and tried to committ suicide after drinking absinth in 1905), society in Swiss last their patience draw petition for prohibiting absinth in Swiss, which signed mare then 80 thousand people. After then many other countries followed Swiss petition. Absinth was banned in France in 1914. Later other countries joined and soon in many countries it was prohibited. Somewhere just production, somewhere completely. It has never been prohibited in Spain, Portugal and Czechia (Czechoslovakia). Even there were some substitutes, also favourite (like Ouzo, Pastis and other liqueres with anise), absinth´s popularity came back in the 90th of 20th Century, when absinth got sold well again and in 2000 was produces first Absinth in France again. Since that time Absinth´s popularity increases and other countries canceled their prior prohibition also. (Swiss 2005).

What is important when judging Absinth´s quality?

Major parts are: colour, smell, taste, lounge when watter added, its consistency.

Historie Absintu

O Absintu toho již bylo mnoho napsáno, pokusíme se tedy být struční.
Přesto, stále je mnoho co říct o Absintu.

Tedy kde začneme?

Především je třeba říci, že Absint je kvalitní a silný destilát z pelyňku. Tedy alespoň ten náš. Ikdyž se jednotlivé druhy absintu od sebe liší, existuje několik ingrediencí, které bývají pro absinty společné, a to pelyněk ( Artemisia Absinthium), anýz a fenykl. Další záleží na každém výrobci. Původ  absintu není přesně znám, jelikož využívání pelyňku k medicínským účelům je doložen již ve starém Egyptě. První zmínky konkrétně zaznamenané jsou však až z 18. století, kdy byl ve Švýcarsku prodáván jako elixír. Později recepturu odkoupil Henry-Louise Pernod, který otevřel také první absintovou likérku. Později otevřel další a prosperoval až do zakázání absintu ve Francii v roce 1914. Pití absintu se hodně pojí s francouzskými legiemi, jejíž oddíly na severu Afriky pily Absint jako anti-malarikum. Když se vojáci vraceli zpět do Francie, vzali si s sebou také chuť a touhu po Absinthu, jehož konzumace se ve francouzských barech a kabaretech velmi rozšířila, že v 60-tých letech 19. století byla pátá hodina odpolední zvaná Zelená hodina (l´heure verte) dle barvy Absintu. Jelikož se hodně rozmohla výroba absintu, také cena se postupně snižovala. V 80-tých letech 19.století také Francii zasáhlo špatné počasí, které způsobilo katastrofální úrodu vína a mnozí lidé začali pít Absint. Pití Absintu se velmi rozmohlo, a to nejen ve Francii, ale také v ostatních zemích (např. Anglie, Švýcarsko, Rakousko-Uhersko, Německo, Španělsko, Lousiana, apod.). Absint byl také, bohužel, spojován s násilím, sociálními rozbroji a kriminalitou.  Po tom, co byla jedna příhoda spojena s absintem (1905 vyvraždil Jean Lanfray svou rodinu a pokusil se spáchat sebevraždu, údajně pod vlivem absintu), veřejnosti došla trpělivost a po sepsání petice za zákaz absintu ve Švýcarsku podepsalo přes 80 tisíc lidí. Absint byl tedy zakázán ve Švýcarsku a poté i v dalších zemích. Od roku 1914 byl zakázán i ve Francii. Absint byl zakázán ve většině zemí, někde jeho výroba, jinde i jeho konzumace. Nikdy nebyl zakázán ve Španělsku, Portugalsku a Česku (Československu). Ikdyž byl zčásti nahrazen jinými oblíbenými nápoji (Pastis, Ouzo, a další likéry s anýzovým základem), jeho opětovná popularita se pojí se začátkem 90-tých let 20.století, kdy se opět rozjel prodej absintu a v roce 2000 byl vyroben opět i první absint ve Francii. Od té doby se jeho popularita dále zvýšuje a další země ruší zákaz výroby absintu.

Co je důležitým prvkem při posuzování kvality absintu?

Tedy především jeho barva, vůně, chuť, stupeň zakalení při přidání vody, jeho konzistence.

V případě jakýchkoli dotazů nás neváhejte kontaktovat.